VLOŽKOVÁNÍ KOMÍNŮ | Kominictví České Budějovice

Vložkování komínů

Kdy uvažovat o vložkování?
- špatný tah komína
- pronikání kondenzátu do stěn komínového tělesa
- v místnosti je cítit zápach spalin
- přechod na jiný druh paliva
- původní vložka již neplní svůj účel

První čtyři problémy mohou být způsobeny například malou výškou komína (minimálně 4 metry od vyústění kouřovodu), nebo není komín dobře izolovaný, případně se vyskytují trhliny (přisává vzduch), nebo je malý průměr komínového průduchu.

Původní vložka již neplní svůj účel většinou z důvodu jejího poškození.

Způsob, jak vyřešit problém s nefunkčním komínovým průduchem, je jeho vyvložkování. Nová vložka řeší problém průniku kondenzátu skrz stěnu komínového pláště (povrch komínového průduchu je nenasákavý, dále změna druhu paliva znamená změnu spotřebiče a tento vyžaduje většinou změnu parametrů komínového tělesa). Z původního komínu se stane komín vícevrstevný, bariérový, vhodný i pro mokrý provoz, nebo i pro přetlakový spotřebič. Vložkování je relativně nejšetrnější metoda, jak ze starého komínu udělat komín nový vyhovující současným předpisům a normám.

Mnoho lidí se obává, že vložkování komínu představuje zásadní stavební úpravy, velké bourání apod. Není tomu tak, neboť vložka se do komína spouští se shora. Rekonstrukce komínů vyvložkováním je podmíněna dostatečnou velikostí stávajícího komínového průduchu, protože vyvložkováním se průduch komínu zmenší (dle ČSN 734201 je minimální průměr průduchu komínu 140 mm). Průduch se dá v případě potřeby zvětšit vyfrézováním komína a nemusí se tedy bourat komínové těleso.

Co Vás čeká pokud se rozhodnete pro vyvložkování komína ?

Přípravné práce před samotným vložkováním – v případě Vašeho zájmu je nutná prohlídka komína, posouzení jeho technického stavu a určení průměru komínové vložky s ohledem na typ a výkon uvažovaného spotřebiče. Posouzení nutnosti frézování (potřeba zvětšení průměru komínového průduchu). Doporučení typu vložky a síly materiálu.
Průběh prací - při nutnosti frézování je potřeba zajistit přístup do všech místností, kterými prochází komínové těleso. Pokud je komín lomený v úhlech větších než 15°, bude nutné v místě zlomu vybourat montážní otvor. Samotná fréza se spouští ústím komína na střeše až dolů k vybíracímu otvoru, pak se provede utěsnění všech otvorů komínového tělesa a provede se vyfrézování (zvětšení průměru komínového průduchu) odspoda nahoru. Následně se provede vybrání vyfrézovaného materiálu. Bohužel se při těchto činnostech nevyhneme prašnosti. Vyfrézovaný komín se vyčistí a zkontroluje. V místě připojení spotřebiče a čistícího otvoru se vybourá stávající zdivo. Osadí se komínový díl s kontrolním otvorem a dále napojovací „T“kus (sopouch). Samotná instalace komínové vložky (pevná nebo ohebná flexibilní – viz. níže) se provádí opět spuštěním ústím komína ze střechy.
Dokončovací práce – zazdění montážních otvorů, úprava prostupu krycí deskou a osazení dalších dílů.
Na závěr se provede kontrola celé spalinové cesty z hlediska správnosti provedení a požární bezpečnosti, kterou provede revizní technik. Revizní technik vystaví revizní zprávu (revizní zpráva je nutná před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu – viz. vyhláška č. 34/2016 Sb.).

Něco málo o frézování.

Problém s malým průměrem průduchu řeší komínová fréza, která pracuje na principu odstředivé síly, za pomoci vzduchové turbíny. Komínovou frézou lze zvětšit průměr rovného i uhýbaného komínového průduchu od ø 100 do ø 350 mm bez sekání nebo zasahování do vnějšího zdiva komína.

Frézovat lze komínové zdivo z plných pálených cihel, komíny vytažené maltou i případné betonové věnce v místech průchodu komína stropy. Komíny osazené šamotovým, kameninovým pouzdrem lze pouze vyčistit od dehtu, sazí a přetoků malty ve spojích. Při frézování je možné odebrat až 1/3 komínového zdiva. Po vlastním vyfrézování je nutno komín osadit komínovou vložkou z důvodu zabránění průniku spalin stěnou zděného komína.

Výběr materiálu.

Nejčastěji se při rekonstrukci komínů používají nerezové komínové vložky. Pro rovné komíny se používá pevná nerezová vložka a pro uhýbané komíny ohebná flexibilní nerezová vložka. Dále lze použít plastové komínové vložky, ale tyto jsou určeny pouze pro vložkování komínů určených pro kondenzační systémy s nízkou teplotou spalin.

V závislosti na použití komínu, tj. druh spotřebiče, palivo a četnost používání je doporučen typ a vhodná tloušťka materiálu komínové nerezové vložky. Obecně lze konstatovat, že pro pevná paliva a každodenní využívání (hlavní zdroj tepla) je doporučen materiál o největší tloušťce s ohledem na životnost celého komínového systému.

Problematika nízké teploty spalin:

Jedná se o kotle s vysokou účinností, kdy tato vysoká účinnost snižuje teplotu spalin odcházejících do komínu. Výjimkou dnes nejsou kotle s teplotou spalin 150 °C a nižší. Čím nižší teplotu spaliny mají, tím větší je riziko, že v komíně bude vznikat kondenzát a ve spojení s méně dokonalým spalováním bude komín následně zanášen dehtem. Důležitou podmínkou pro omezení dehtování je, aby teplota spalin po celé délce spalinové cesty byla vyšší, než je rosný bod spalin vzniklých z konkrétního paliva, přičemž nejnižší teplotu rosného bodu mají peletky (cca 35 °C), následuje kusové dřevo (cca 45 °C) a nejvyšší teplotu rosného bodu má uhlí, a to v závislosti na podílu síry (teplota rosného bodu uhlí může být až 150 °C). Pokud je stěna spalinové cesty na určitém místě nedostatečně izolována, vnitřní povrch se ochladí pod rosný bod spalin a vytváří se kondenzace. Poté je jen otázkou času, kdy se začne tvořit dehet.

Výrazně zhoršená je přitom situace při spalování uhlí, a to vzhledem k obsahu síry (cca 0,5 – 2 %). Síra vstupující do procesu spalování jednak nežádoucím způsobem zvyšuje rosný bod spalin, ale současně, po sekundární oxidaci na SO 3 a reakcí s vodní párou H 2 O, vytváří kyselinu sírovou H 2 SO 4 . Ta má následně fatálně devastující účinky na celou spalinovou cestu, počínaje již výměníkem kotle, protože ke kondenzaci kyseliny sírové dochází již okolo teploty 160 °C.

V těchto případech je problematické vyvložkování běžně používaným nerezem. Je nutno použít speciální odolný nerez, nebo použít keramickou vložku.

Vložkování pro kondenzační kotle - plyn:

Pro moderní nízkoteplotní kotle, kondenzační a turbo kotle realizujeme i vložkování plastovými trubkami – teplota spalin max. 120 °C. Nejčastěji se používají trubky pro průměru 60 nebo 80mm pevné, nebo flexi hadice. Při požadavku na koncentrické odkouření používáme koncentrické systémy (trubka v trubce), které ve vnitřní části zajistí odtah spalin a vnější přívod vzduchu. Ve všech případech je nutno řešit odvod kondenzátu ze spalinové cesty.